Masopust má zřejmě původ v předkřesťanské době, kdy byl oslavován konec zimy a vítán příchod jara.
Počátek masopustu se udává na Tři krále a jeho konec se odehrál na Popeleční středu.
V tomto poměrně krátkém období se lidé bavili při muzikách, pořádali svatby, zabíjačky, a k nim patřilo i masopustní veselí, které dříve trvalo tři dny.
Význam slova masopust se dá vysvětlit jako opouštění masa a poté následoval předvelikonoční půst. Hlavní masopustní zábava se kdysi odehrávala v neděli a začínala opulentním obědem. Po něm se obyvatelé vsi sešli v hospodě, ale často i jenom na návsi kde se konala tancovačka. V Zábavě se pokračovalo také hned následující den, tedy v pondělí, kdy se na mnoha místech konaly zábavy určené pouze oddaným párům, a kam svobodná chasa neměla přístup. Ta si ovšem zábavy a taškařic mohla dosyta užít hned v úterý, kdy masopust vrcholil průvodem masek. Ty měly v tento den právo vyvádět různé drobné lumpárny, které jim byly ochotně promíjeny. Než ale veselý rej masek vyrazil na cestu, obvykle musel nejprve zavítat ke starostovi, (šafáři), který jim dal symbolické svolení k pochůzce, a také rady a doporučení, jak se mají maškary chovat. V tento den byla mnohde úderem půlnoci pochována basa, jako symbol konce muziky a potažmo veškerého veselí, jež ukončoval nástup Popeleční středy a půstu.
Asi budete souhlasit, že v současnosti je vesnické slavení masopustu daleko vřelejší, než městské karnevaly, a nese se v duchu blízkých rodinných, i sousedských vztahů. Obvykle se na jeho přípravách podílí celá ves, včetně dětí. Mnohde se na jeho přípravách pracuje již měsíce předem a do masek jsou vkládány často nemalé finanční prostředky. Jinde si vystačí naopak s jednoduchými rekvizitami. Ať tak, či tak, nejdůležitější je zachování a předání této zajímavé a krásné tradice.